Nálady kytarového mága
Michal Pavlíček (*1956) patří mezi hudebníky s neskutečně širokým záběrem, přičemž se mu daří držet velmi vysoko kvalitativní laťku, ale zároveň se mu nevyhýbá ani komerční úspěch. Vedle četných skladatelských aktivit zahrnujících muzikály, televizní a scénickou hudbu, platí oprávněně za jednoho z nejlepších kytaristů u nás. Vcelku logicky se tak nabízí, že se mimo působení v kapelách jako Pražský výběr, Stromboli či B.S.P., prezentoval také instrumentální tvorbou založenou na jeho brilantní hře na kytaru. Byť už dvojalbum Stromboli (1987) obsahuje také nezpívané skladby, definitivně tuto část své kariéry rozvinul až založením tria Big Heads.
V roce 1992 vydal Bonton Music stejnojmenné album, které sice na přebalu nese pouze jméno výhradního skladatele a producenta Michala Pavlíčka, na zadní straně už se však posluchač dozví, že Big Heads jsou taky baskytarista Jiří Veselý (B.S.P., Stromboli) a bubeník Jiří Zelenka (B.S.P.). S výjimkou skladby Lonely nahrané a smíchané Petrem Ackermannem ve studiu Propast, pořídila tahle trojice celou nahrávku v podstatě bez externí výpomoci. Pouze finální mastering záznamu svěřili Janu Petruskovi. Jako koproducent se sice v bookletu objevuje Martin Simandl, spíše, než o hudební produkci však šlo o supervizi ze strany vydavatele.
Album otevírá dvouminutová titulní skladba, což je jedna z těch, v nichž se Jiří Veselý ujal kromě basy také akordeonu. Zběsilá záležitost byla opatřena také patřičně potrhlým videoklipem. Výrazným kontrastem je pak následující melodická balada One Day in the Park by the Golden Gate – mimochodem druhý videoklip z desky. To, co obě skladby spojuje, je pak střídání akustických a elektrických kytar.
Prakticky každá instrumentální deska s sebou nese riziko, že ve výsledku vyzní jako běžnému posluchači nic moc neříkající tónová onanie. Tomu se Big Heads snaží zabránit třeba tím, že se Michal Pavlíček občas ujme vokálního partu, jako třeba ve skladbě Pipe Of Jazzy Metal, jinak stojící hlavně na výrazném basovém groovu. Rozhodně zde však nečekejte zpěv, jde opravdu spíše o další melodickou linku v rámci mixu zakomponovanou tak, aby příliš nevyčnívala nad ostatní party. Ve skladbě Cottage Goulash si pro změnu pomůže kytarovým syntezátorem k téměř klávesovému zvuku.
Pomalá skladba Vlny představuje Pavlíčka tak, jak jej znají posluchači z dob Stromboli: Precizní minimalistický podkres a kvílivá zkreslená kytara, chvílemi opět lehce přibarvená až „nekytarovými“ efekty. Jasně rozpoznatelný rukopis nezapře ani dvoudílná kompozice Blue Dreams s tím, že tentokrát je první část postavena na akustické kytaře. Mimo to, vedle čistě kytarových záležitostí, vyčnívá Dance of Dandelions, v níž Pavlíček pomocí kytarového syntezátoru vytvořil aranžmá připomínající až tvorbu Mika Odlfielda nebo Vangelise.
Obecně lze říct, že běžný posluchač asi snáz pobere klidnější skladby, které mají přece jen více písničkový charakter (Lonely), než zběsilé běhy po hmatníku (Face to Face), někdy mající až „Výběrovského“ ducha (Happy Birthday Mr. Woody Woodpecker). Kombinace obou hudebních poloh je však vcelku rozumnou cestou k tomu, aby bezmála padesát minut poslechu nesplynulo v jedinou kytarovou exhibici.
Big Heads s vydaným repertoárem také koncertovali. Vedle materiálu z debutové desky měly své místo v setlistu také Pavlíčkovy instrumentálky z dob Stromboli. Možná právě to vyžadovalo rozšíření nástrojového obsazení, takže někdy v roce 1997 přivádí Jiří Veselý do skupiny hráče na klávesové nástroje a hoboj Jana Koláře. S tím se Veselý znal mimo jiné z Etc… Vladimíra Mišíka či z dob spolupráce s Jiřím Chlumeckým, potažmo skupinou ZOO, jejímž výsledkem byla skladba Čas sluhů. Jako mnohé z Pavlíčkových projektů, ani Big Heads neminulo účinkováni v pořadu Na Kloboučku.
Po devíti letech od vydání první desky pak nazrál čas na další album. Desku nazvanou Čombió vydal pod hlavičkou uskupení Michal Pavlíček & Big Heads na labelu Columbia opět Bonton, tou dobou už odkoupený nadnárodním gigantem Sony Music.
Bezchybná rytmika Veselý – Zelenka byla opět na svých místech, Pavlíček se tentokrát v některých skladbách chopil také klávesových partů, v šesti skladbách je už však svěřil osvědčenému Janu Kolářovi. Jeho přínos je dobře patrný třeba v kompozici nazvané Honička. A kromě toho se na albu tentokrát podíleli i hosté. Rozšíření sestavy však není jedinou změnou oproti debutu. Dvě z patnácti skladeb jsou totiž regulérně zpívané.
Titulní skladba je po vzoru debutu ozvláštněna pouze svahilským vokálem, hned následující Tam a zpět je už opatřena českým textem Jana Sahary Hedla. Rockový bard si s Pavlíčkovou pomocí tuhle temnou záležitost i odzpíval.
Další posun v tvorbě skupiny představuje větší příklon k elektronice. Na programování se kromě Pavlíčka podílel také jeho syn, zvukaři ze studia SONO Samuel Pospíšil a Milan Cimfe, či Dušan Lipert známý ze skupiny Ohm Square. Ten má ostatně na svědomí i sounddesign druhé zpívané skladby Hlava veliká. Jeho rukopis je zde velmi patrný, až se nechce věřit, že kytarový mág nechá někoho tak moc zasáhnout do své tvorby. Videoklipem opatřenou píseň si otextoval i zazpíval sám Michal Pavlíček, jemuž pěvecky vypomohla Michaela Poláková.
Jinak album navazuje na debut nejen opětovným použitím ilustrací výtvarníka Pavla Brázdy v bookletu, ale i hudebně. Big Heads opět servírují to, na co byl posluchač zvyklý. Nechybí rytmické groovy (Šavlovačka, šaflovačka), procítěné táhlé tóny (Paprsky, Putování), kytarové syntezátory (Starej mladej Hatatitla) ani řízné zkreslené kytary (Kostky jsou vrženy, kapitáne Achabe). Kde Pavlíček na ty názvy chodil se mě neptejte. V bookletu jsou sice jakési vysvětlující texty, ale i tak člověk občas tápe.
Produkci alba měl na starosti opět Michal Pavlíček. Kromě jeho studia se některé party natáčely také ve studiu SONO, přičemž v prvním případě měl zvuk na starosti on sám nebo Jaroslav Suchánek, ve druhém pak zejména Milan Cimfe. Mastering provedli Pavel Karlík (SONO) a Oldřich Slezák (ADK Prague).
Kromě dvou alb se skladby Big Heads obejvily i na několika kompilacích. Jednak na těch, které vznikly z pořadu Na Kloboučku, jednak třeba na Soundczech #1, vydané časopisem Report u příležitosti předávání hudebních cen Žebřík 2001. Tady je dokonce v podání Big Heads živá verze skladby Aladin z debutového alba již zmiňované skupiny Stromboli.
Vytíženost všech zúčastněných však vedla k tomu, že se cesty členů Big Heads v následujících letech rozešly. I v sestavě B.S.P. nahradila Zelenku s Veselým nová rytmická dvojice. S Martinem Ivanem (basa) a Milošem Meierem (bicí), pak Michal Pavlíček natočil své sólové trojalbum Srdeční záležitosti, vydané na labelu Columbia v roce 2010. V této sestavě pak pokračuje i v instrumentálních vystoupeních zahrnujících mimo jiné také repertoár Big Heads, tentokrát už však pod označením Michal Pavlíček Trio.