Sólo pro Oskara Petra
V hudebním byznysu se pohybuje celá řada lidí, jejichž existence je širšímu publiku vnímajícímu vždy jen konečného interpreta skladby utajena. Když se po roce 1989 vrátil z emigrace zpátky do Československa Oskar Petr (*1952), byl někdejší člen skupiny Marsyas už více než 10 let spíše fotografem než hudebníkem. Kromě toho, že v Americe fotil největší hvězdy hudebního světa jako byli Queen, Police či David Bowie, však nepřestal alespoň do šuplíku skládat hudbu a texty. Díky tomu měl z čeho čerpat, když se v 90. letech stal vyhledávaným spolupracovníkem celé řady úspěšných tuzemských interpretů.
Dlouhý výčet jeho skladatelské a textařské práce zahrnuje skladby jako je legendární Zmrzlinář z repertoáru Marsyas, největší sólový hit Davida Kollera Chci zas v tobě spát, dále třeba Rouháš se bohům, Kengi a hudební složka Medvídka v podání Lucie nebo Hříšná těla, křídla motýlí Anety Langerové. Mimo to se pak jeho jméno objevuje například u textů písní skupin Alice, B.S.P., No Guitars nebo Pusa. Psal či skládal taky pro Annu K., Aleše Brichtu a dokonce i Helenu Vondráčkovou. Pro tu společně s Martinem Kratochvílem a jeho skupinou Jazz Q připravil mimořádné album Paprsky, žánrově se pohybující někde mezi jazzem, rockem a funky. Mimo to složil třeba hudbu k filmu Účastníci zájezdu.
Ale dost seznamů. To, co nás tentokrát zajímá, je Oskar Petr coby sólový zpěvák. Zhruba v desetiletých intervalech si totiž tenhle člověk část napsaných skladeb nechá pro sebe, a natočí vlastní album. Poprvé tak učinil v roce 1994, kdy Popron Music vydal nahrávku Krev, bláto, slzy.
Stoprocentně autorské dílo nahrála hvězdná sestava doprovodných muzikantů v čele s producentem alba Davidem Kollerem. Ten se kromě bicích ujal taky části doprovodných vokálů. Basové party si vzal na starosti jeho dlouholetý spoluhráč z Lucie, Pusy i sólových projektů Marek Minárik, kytary pak Olda Krejčoves (později Monkey Business či Kollerband) a Mirek Chyška (J.A.R., Illustratosphere, hudba k filmu Snowboarďáci).
Mezi hosty pak figuruje třeba bývalý člen slovenských skupin Elán a Banket Martin Karvaš (syntezátory), Pavel Plánka (perkuse) nebo člen Čechomoru Karel Holas (housle). Mimo to v bookletu nedopatřením chybí jména Dana Bárty (vokál) a Roberta Kodyma (sitár), kteří se na albu také podíleli. Sám Oskar Petr kromě zpěvu natočil do většiny skladeb i vokály a také akustické kytary.
Nahrávku otevírá zkreslený kytarový riff singlové skladby Shake (Off Your Skin), i přes anglický název zpívané s pomocí hostujících vokalistek v češtině. Následující Hold me, stejně jako All Right, Freedom nebo zajímavě zaranžovaná So Far Away s hostujícím Danem Rodným (syntezátory) z EBM skupiny Vanessa, už však opravdu anglický text mají. Z česky zpívaných skladeb zaujme místy vysoko posazená titulní skladba nebo rádiovější záležitost Jseš mým náručím.
Zatímco mastering alba měl na starosti Jan Petrusek z pražského studia Rudolfinum, na mixu nahrávky pořízené ve studiu SONO se spolu s Kollerem a Oskarem Petrem podílel ještě Milan Cimfe, který se o devět let později přesunul do role producenta Petrova druhého řadového alba. To dostalo název podle neotřelé, výrazně elektronické skladby Fabrica Atomica.
Zúčastněných muzikantů je tentokrát výrazně více než na debutu, což je dáno mimo jiné tím, že album vznikalo od dubna 2002 prakticky rok, což je nadstandardně dlouhá doba. Z původní sestavy se zde objevuje pouze Olda Krejčoves, který nahrál do většiny skladeb elektrickou kytaru, a v několika písních hostující houslista Karel Holas. Klávesové party měl na starosti především Karel Mařík. Dále se zapojili celkem tři bubeníci – Martin Vajgl (Vltava, Wanastowi Vjecy), Marek Žežulka (Arakain, Divokej Bill) a legenda brněnské hudební scény Pavel Fajt (Autopilote, Pluto).
Samostatnou kapitolou jsou smyčce v podání kvarteta Apollon figurující zhruba v polovině skladeb. Jejich aranžmá měl na starosti tehdejší člen skupiny Sto zvířat Petr Ostrouchov, který mimo to nahrál několik nástrojů od kytary a kláves přes mandolínu až třeba po irskou flétnu.
Největší díl práce však vedle výhradního autora a zároveň koproducenta Oskara Petra (kytary, zpěv, vokály a v jednom případě i klávesy) ležel na bedrech Milana Cimfeho. Ten, kromě toho, že měl na starosti zvuk, mix a mastering, natočil na album baskytary, perkuse, elektrické kytary a doprovodné vokály. Dále si vzal na starosti i programování a ve dvou skladbách taky druhé bicí. V písni Sarkofág se s Oskarem Petrem podělil i o hlavní zpěv. Druhým hostujícím zpěvákem na nahrávce pak byl dlouholetý zpěvák Support Lesbiens Kryštof Michal v písni Jing Jang.
K úvodní skladbě desky nazvané Napiš byl natočen i videoklip, hitové ambice však mělo více písní. Za zmínku určitě stojí procítěná Balada v G nebo neotřelým aranžmá opatřený Námořníček. Zajímavou historii má song Pojď se mnou, ten údajně autor nejprve nabídl skupině Lucie na desku Dobrá kočzka která nemlsá, nakonec však svou nabídku stáhl a nechal si jej pro sebe. Ostatně právě tahle píseň vyšla v roce 2003 na samostatném promo CD singlu, který, stejně jako album, vydal Sony Music / Bonton na labelu Columbia. Všechno to jsou pro rádia relativně stravitelné skladby, moc se toho však do éteru nedostalo.
Album je kolekcí dobře napsaných, chytlavých a zároveň v rámci žánru neotřelých písní. Možná však právě dlouhá doba nahrávání, velké množství zúčastněných muzikantů, jakož i kombinace elektroniky a smyčců ve výsledku vede k tomu, že se při snaze charakterizovat desku jediným slovem dere člověku na jazyk slovo „přeprodukovaná“.
Oskar Petr o mnohých svých písních prohlašoval, že by je rád slyšel zrealizované v širších aranžích, včetně smyčcových partů. Na téhle nahrávce si toho dopřál do sytosti, a tak některé skladby mají řekněme až scénický charakter, kdy řízné kytary střídají pasáže se smyčci, a Petrův nakřáplý hlas zase takřka andělské chóry vokalistek (Trochu jiná). Někdy je toho ale prostě už trochu moc.
Jistou kompenzaci v tomto směru představuje další nahrávka Oskara Petra, vydaná tentokrát přesně po 10 letech od svého předchůdce, v roce 2013. Z původního záměru natočit záznam koncertu největších hitů sice sešlo, místo toho však vyšla studiová akustická nahrávka, postavená z valné většiny na starší tvorbě Oskara Petra. A polovinu ze čtrnácti skladeb tvoří právě písně z alba Fabrica Atomica.
Ty doplňují skladby Zmrzlinář, Pin-Up Girl a Břímě z éry Marsyas a cover verze Krylovy Morituri te salutant. Desku pak uzavírají tři nové skladby – Ulpíván, Na cestu se dám a závěrečná Jsme starý jako děti, po níž je celé album pojmenováno. Album s Oskarem Petrem (zpěv, akustická kytara) nahrála doprovodná formace nazvaná Společenská událost, jíž tvořili zpěvačka Iva Marešová, člen bluegrassové formace COP Jiří Vopava (housle, mandolína, zpěv), Josef Štěpánek (kytary), Václav Vávra (baskytara, kontrabas) a zkušený bubeník Jiří Zelenka (m.j. B.S.P., Big Heads).
Byť jsem album označil za akustické, tři skladby na něm se přece jen neobešly bez elektrické kytary. Tu nahrál hostující Joe Karafiát. Mimo jiné šlo o skladbu Televizní tvář, v níž si zahrál už na albu Fabrica Atomica.
Deska Jsme starý jako děti vznikala ve skromnějších podmínkách než oba předchůdci. Produkce se společně s Oskarem Petrem ujal Lubomír Houdek z vydavatelství Galén. Točilo se převážně ve studiu Sun Music v Tuchoměřicích, které patří Michalu Šenbauerovi. Frontman skupiny České srdce, který v minulosti prošel i kapelami ZOO či Žentour, měl také na starosti mix nahrávky. Jedinou výjimkou je skladba Ulpíván natočená a smíchaná později v pražském studiu 3bees. Finální mastering celé nahrávky pak provedl Ivo Sedláček ve studiu Velvet Mastering v Jablonci nad Nisou.
Co se týká koncertování, vystupuje Oskar Petr spíše sporadicky. Po vydání alba Fabrica Atomica sestavil doprovodnou formaci stejného jména a paralelně s ní vystupoval i akusticky ve dvojici s Jiřím Vopavou. Po intermezzu se Společenskou událostí, která se také dostala i na podium, se jako jediný dlouhodobě funkční model ukázala užší akustická sestava. Tak vzniklo Oskar Petr Trio v němž figuruje kytarista Petr Samek a na střídačku buď Vopava nebo perkusionista Tokhi.
Setlist koncertů Oskara Petra je velmi podobný nahrávce Jsme starý jako děti. Tvoří jej hlavně skladby z „Atomicy“, doplněné nezbytnostmi z éry Marsyas a několika světovými covery. Na druhou stranu zcela pomíjí debutové album i skladby, které napsal pro jiné interprety. S jedinou výjimkou – tou je skladba Medvídek, kterou však nezpívá s Kodymovým českým textem o dárku vhodném třeba pro Jindřicha Forejta, ale s vlastním anglickým.
Pokud jde o aktuální aktivity, ohlašuje Oskar Petr už nějakou chvíli rozpracované nové album Černej plameňák, a mimo to i reedici první desky. Ani jedno se však zatím nezrealizovalo. Tak uvidíme, snad to nebude za dalších deset let.